Něco k počtení-Pravidla blogu

Hořké zklamání

16. května 2010 v 13:59 | Ona... Ta co tu vždy píše. GM |  Nezařaditelné
Povídka, inspirovaná ničím a zároveň životem samotným. Mimochodem, ten nový design jsem nedělala já - přísahám, dělala ho Kuželka. Soukromě považuji za lepší ten minulý, tudíž mám jistou potřebu udělat/sehnat nový...
"Deny, půjdeš na ten koncert?" četla Denisa z papírku, který jí poslala její nejlepší kamarádka Jana. Kdyby mohla, tak slovo nejlepší patnáctkrát podtrhne - plno lidí jí zklamalo, zvlášť když o Janě říkalo, že je blbá, ale ona se nedala (což by taky podtrhla) stáhnout a Janě věřila. Ta jí podporovala. Proto na papírek rychle načmárala "Hm... Uvidím, ale vypadá to, že jo". Sama se dost divila, že to nepřečte. Ale v duchu jí to bylo předem jasné - chce tam, jen neví, zda to všechno klapne. Ale proč by nemělo? Půjde jen s Janou, naprosto bezpečně... Jenže nemohla si být jista tím, že nepojedou za babičkou nebo třeba za nějakým jiným příbuzným. Ale věřila si, protože přece je nějak překecá. Jenže trošku jí zarazilo, co jí Jana napsala:"Tak to se rychle rozhodni, protože věčně čekat nejde. Chápej, že já tam chci bez ohledu na to, s kým. Ikdyž s tebou bych šla nejradši." Občas Jana totiž měla chvíle, kdy si Denisa uvědomovala, že ti "zrádci" měli pravdu. Po chvíli však tuto myšlenku rychle popudila, neboť Jana byla ihned zase v pohodě - milá a veselá, vtipná a usměvavá.

Jen co zazvonilo, vydala se přes třídu k Janě. Sedět spolu nemohly, neboť jak třídní zmínila, rušily by. "Jani, ty víš, že tuhle skupinu já fakt nežeru, teda ne,že by..," začla Denisa, na chvíli se však zasekla," že bych je nesnášela, jo, mám je ráda, ale nejsou mí oblíbenci," Jana vzhlédla od časopisu, který si četla. Většinou jen tak trochu apaticky pohlédla na Denisu s výrazem, který naznačoval, že má počkat, až si dočte tenhle článek. Proto si sedla na volnou židli a čekala. "Tebe to baví, tohle číst?" zeptala se s nadějí v hlase, že jí nebude otravovat s tím koncertem. Opět se jí však dostalo jen toho apatického výrazu. Po dvou minutách Jana zvedla obličej a rozpohybovala rty:"Odpovím ti na obojí. To první, ten koncert musím vidět. Zcela určitě, já je totiž žeru. A ty seš moje nejlepší kámoška, ne? Tak tam pojď se mnou. A druhá věc je, že co bych měla číst, když ne tyhle časáky? Snad si nemyslíš, že bych si četla knížky? Víš jak jsou drahý, nudný a těžký? Navíc musíš dávat pozor a někdy i přemýšlet nad textem, to já nemám ráda, chci něco jednoduchýho."  Denisa se pomalu srovnávala s odpovědí. Moc dobře věděla, že Jana má tuhle skupinu ráda. Jenže lístky jsou celkem značně drahé a ona nemůže vyhodit dva tisíce za koncert skupiny, kterou má sice ráda její nejlepší kamarádka, ale ona tak moc ne. Vlastně si v duchu přiznala, že se jí tahle skupina vůbec nelíbí. Jenže nechtěla vidět Janinu reakci na tohle. "Víš co, když to tak vidím, tak jsi moje kamarádka, teda ta nejlepší, co mám, tu skupinu mám celkem ráda, takže tam půjdu určitě," pípla. Snažila se, aby to znělo rozhodně. Nesmí znít nějak zoufale - to by bylo moc nápadné. V duchu se utišovala, že Janu má strašně moc ráda a pro kamarády, ty nejlepší kamarády, musíme dělat kompromisy. Nebo snad ne?
"Denisko, snad to nemyslíš vážně. Myslím, že tě Jana zneužívá," řekla Denise mamka. Denisa se zamračila. Jana jí nevyužívá, to ne. Rozhodně, byla si tím jistá na sto procent. Protože jinak by se už teď, dva měsíce předem vymluvila z koncertu Denisiny oblíbené zpěvačky.  "Ne, mami, to totiž bude tak, že teď jdeme na tu skupinu a pak na mojí oblíbenou zpěvačku, teda jestli mi to zaplatíte..," odsekla s tónem, který byl poměrně ostrý.Večer se pak rodičům omluvila a přemluvila je, že na oba koncerty půjde. Byla naprosto nadšená - nemohla se dočkat, až to poví Janě.
"To je supééér! Jsem ráda, že půjdeš. Včera jsem se bála, že nebudeš moct, což by bylo strašný - nevim s kym bych šla, ale takhle! Jsem naprosto nadšená, jsi moje nejlepší kámoška!" ukončila monolog Jana a objala Denisu. To bylo normální, když byla nadšená a objímala ji. Během dne stihly lecos, od vymýšlení toho, co si na sebe vezmou až časový plán. Kdy kam půjdou. "Jenže víš co mám za problém? Já nemám žádný dobrý tričko..," posteskla si Denisa. Jana se v jejích očích zachovala stejně hrdinsky jako obvykle :"No supér! Tak aspoň můžem vyrazit na nějaký nákupy, za co jsem strašně ráda! Protože já taky nemám nic pořádnýho!". Po škole pak vyrazily za nákupy. Samozřejmě, že si nekoupily jen jedno triko, ale hezky triko, sukni, legíny a mnoho doplňků. "Páni... Je toho trošku víc, než potřebujem, ale všechno se hodí," konstatovala Denisa.
Doma se však nesetkala s nadšením. "Takže ty sis jenom kvůli jednomu koncertu koupila troje náušnice, tři trička, dvoje kalhoty, sukni, šaty, boty a řadu krámů?" zvyšovala hlas mamka. Denisa jen prázdně opáčila:"Všechno se bude hodit - určitě to budu nosit. Jestli se chceš zeptat na peníze, tak jsem je vzala z mých úspor." Mamka nezačla křičet, jak by čekala. Nezačla se proklínat, co má za dceru. Sedla si na postel a pomalu, klidně řekla:"Tobě se zdá, že se ti to bude hodit. Jenže ty sis to koupila v afektu, bylo to bezmyšlenkovité. Určitě to nebudeš nosit, nebo zjistíš, že se ti to nehodí k jiným věcem. Na to tě moc dobře znám." Denisa, překvapená, jen řekla pomalu kývla hlavou. "Ne, neměj strach. Určitě to budu nosit, tak krásné věci nejde zaházet do skříně," odvětila co nejjistějším hlasem. Už nějakou dobu musela mluvit tím to jistým tónem, byť si byla nejistá. Byla proto celkem přesvědčivá. Ale jen pro ty, co jí znaly je méně. "Denisko, ty se snažíš působit dojmem, že víš, že to budeš nosit. Ale nebudeš, protože vzpomeň si, co všechno jsi koupila před školou v přírodě. Taky toho bylo dost. Vzala sis to tam, ale dál to nenosíš," promlouvala jí do duše mamka," Prosímtě, zamysli se nad tím. Příště nic nekupuj, spíš vezmi mě s sebou, abych ti řekla, že nepotřebuješ pět náramků. Dneska jsi opět utratila pár tisíc. Díkybohu to není tak často, ale nemohu ti neříct, že pokud se to bude opakovat, budu to nějak pečlivěji řešit." Po tomto odešla pryč.
Koncert si obě užily. Denisa tvrdila, že to byl nejlepší koncert, jaký kdy zažila. V duchu si tím nebyla jista - nikdy neholdovala tomuto žánru. Jana však hopsala štěstím div ne k stropu, když koncert začal a probíhal. Ještě několik dní koncertem žily - Denisa zdánlivě a Jana upřímně. Denisa se však těšila na koncert svojí oblíbenkyně a těšila se, že Jana si ho také užije.
Byl den koncertu Denisy oblíbenkyně. Nekoupila si na něj žádné tričko, ani oblečení. Čekala na smsku od Jany, kdy se sejdou. Místo toho jí však přišlo:"Sorry, je mi blbe. Nikam nejdu, zvracela sem. Listek jsem dala sestre, pujde tam." Na koncert i přesto šla. Kdžy dorazila, místo vedle ní bylo prázdné. Čekala sestru Jany, ale neobjevila se. Když jela po koncertu domů, vezla se autem, viděla Janu. Jak jde s nějakou holkou z McDonaldu, v každé ruce pytlík plný pochutin. Obě dvě se smály a Denisa slyšela Janu, jak říká:"Sem normálně měla jít na takovej nudnej koncert, ne a já se na to vykašlala, nekoupila sem si jako lístek..." Dál nic nerozumněla, ale bylo jí to jedno. Na tváři jí stékaly slzy. Poprvé pocítila to hořké zklamání. Měla dát na varování, ale byla tak hloupá a zaslepená...
Ve škole se pak Jana divila, že je Denisa nějaká odtažitá. Ta však měla všeho dost - omluvila se všem, které nazvala zrádci. Uvědomila si, že na ten koncert Janiny skupiny přispěla - dala lístek Janě k narozeninám. Nikdy se s ní nebavila a bavila se s jinými. Jana na ní potom velmi rychle zapomněla a Denise zbyla jen vzpomínka na hořké zklamání

Nic moc, ale což. Někdy... Mám takové divné nápady, které je celkem vhod sepsat. Všimli jste si, že dokonale ignoruju žánry a píšu mimožánré povídky?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MimushinQa MimushinQa | Web | 16. května 2010 v 14:01 | Reagovat

Ahojky. Veľmi ťa prosíím o jeden hláááások. Stačí kliknúť na web a tam už nájdeš odkaz. Veľmi rada ti to oplatíím a veľmi pekne opredu ďakujeeeem
PS: Máš to tu prekrááááásne
PS2: KEď hlásnš máš aj diplom :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama