Něco k počtení-Pravidla blogu

Nebezpečný les,2.díl

5. května 2009 v 16:17 | Sepsala unavená Great Mhery |  Nebezpečný les
Minulý díl naleznete >>TADY<<
A jak to skončilo:
Bylo 18.hodin. Celá rodina si večeřela. "Tati,Tim pořád nevyhodil ty knihy," začla Kimie. Byla si jistá,že je vyhodil,ale chtěla se ujistit. Tim a Jane se na Kimie podívali probodávajícím pohledem. Tim si vzpomněl,jak mu Kimie ukradla hodně důležitý sešit,zrovna když skládal zkoušku aby mohl přejít na jinou školu. Kimie ho pak spálila. Tim na jinou školu přejít a ještě ke všemu ho všichni začli považovat za nepořádníka. "Kimie,nemyslíš,že by si s tím mohla přestat?" zeptali se oba rodiče. "Už dost si toho provedla a my ti důvěřovali,"začal pan Blakie,"jenže teď už víme jak to je. Jsi prostě obyčejná žárlivá holka." Kimie třískla talířem a odešla. "Já nejsem vůbec žárlivá,ani rozmazlená,"křičela na rodiče ze schodů,"spíš naopak! Není náhodou rozmazlený Tim s Jane?" Všichni byli z Kimie mimo,nikdo si nepřidal ani nepromluvil.

"Toho už bylo dost,"odhodlala se zakročit paní Blakie. Pohodila významným pohledem na hlavu rodiny a šla na počítač. "Víte,maminka si myslí,že by Kimie měla navštěvovat jinou školu než vy. Je ve vašem stínu,což jí nedělá dobře,"oznámil pan Blakie a dojedl večeři. Odešel uklidnit Kimie a sourozenci se tudíž mohli radit. Jenže přišlo jim,že jídelna,která byla jako jediná obyvatelná neposkytuje dostatečný klid,proto odešli do Janeina pokoje.

"Ne,tati ne!"křičela Kimie na celý dům. Jako obvykle byla odhodlaná dodržovat pokyny,ale byla to pouhá záminka jak škodit. Všem bylo známé,že Kimie je té myšlenky,že bez sourozenců by se měla lépe a rodiče by se jí více věnovali. "Kimie,musíš respektovat,že tví sourozenci už umí číst a něco je tedy může zajímat," řekl táta bez známky naštvání. Odešel si uklidit pracovnu,zatímco každý si dělal místnůstku pro sebe-vyklízel. Jen Jane a Tim ne. "Hele,Time vidíš to? Tadyten symbol se mi děsně líbí,nebylo by špatný ho mít vytetovanej," pravila Jane svým teenagerským stylem uvažování. Tim si vzdychl,protože když Jane začla myslet na sebe a svoje tělo,bylo to špatné znamení. Většinou tím dala nevědomky najevo,že jí to nebaví. "Jane,já vím,že tebe to nezajímá,ale tady nikde není obchoďák,takže asi se musíš bavit jinak," oznámil Tim,ale Jane se jen začla vyptávat,jak přišel na to,že se nudí.

Ubíhaly dny a dům se dostával do stavu "koukatelný",děti se pomalu zažívaly ve škole a manželé v práci. Tim a Jane po večerech knihu zkoumali,ano,jen jednu. Tu s červeným obalem a nápisem Vinia. "Time,je to nemožný. My jsme si vybájili,že to něco skrývá,ale není to tak,"mluvila Jane,"Nejspíš budeme rádi,když jí vyhodíme." Tim však ani nezvedl hlavu a řekl:"Tak s tím vyhazování to tak horký nebude.Nejspíš budeme rádi,že jsme to vydrželi." A ano,byli rádi. Na jedné z poslední stránek byl klíč k luštění hatmatilky a dokonce i něco jazykem,kterému dvojčata rozuměly. Takže plynulým jazykem,který se dnes používá. Tim jel prsten po papíře a nevěděl co říct. Na papíře stál text,který stál za to prozkoumat /poznámka autorky:Jelikož to bude poněkud delší,udělám z toho samostatný článek/. "No jo,to máš pravdu,"zamračila se Jane a četla. Čím déle četla,tím krásnější jí to přišlo.

Bylo to kouzelné-Jane a Tim byli do toho dne tuctoví sourozenci,co se někdy lépe a někdy hůře vyspali,tu a tam byli drzí. Stručně řečeno,byli obyčejnější než si i sami mysleli. Jenže od toho dne nebyli obyčejní.

>>To be continued<<
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama